Pokud se Iowou neprožene opět tornádo a islandská sopka potlačí své větry, máte mě v Praze 24. května jako na koni.

Po pár dnech aklimatizace zamířím do Fulbrightovy komise v Praze, kde mě čeká osmitýdenní stáž mých snů. Budu pomáhat Čechům s přihláškami na školy v Americe, chodit po školách a vyprávět o studiu v zahraničí, a dělat spoustu dalších věcí, co mě baví. A to vše jen díky mému milému Grinnellu, který mi zaplatí letenku domů, obědy, a cestování po Praze.

Ačkoli budu většinu času v Čechách pracovat a vy studenti budete mít zkouškové, doufám, že se s vámi se všemi o víkendech uvidím a připomenete mi, jaké to je, bavit se s lidmi, co už se naučili spořádaně pít.

22. července odlétám směr Chicago do Abrahámova bytu. Trošku se děsím. To je ten, co pusu nezavře a myslí si, že je nejchytřejší, ale zároveň má dobré srdce a pozval mě k sobě domů... V Chicagu strávím pár dnů, a pak nasadím baťůžek a vyrazím na cestování po USA, na které mi dal peníze bohatý pan Fischlowitz (hroooooooooozně starý absolvent Grinnellu).

Mám detailní plán, ale rozepisovat to raději nebudu, abych Vás neunudila. Mým cílem je prozkoumat a vyfotit přírodní krásy USA, a mezi nimi bude Yellowstone, Yosemite, parky ve státě Oregon, Mount Glacier, a Glacier National Park.

Cestovat budu americkým vlakem Amtrakem, který sice mívá až několik dnů zpoždění, ale razí si to nádhernou krajinou, skrz Skalisté Hory do San Franciska, údolími a podél pobřeží do Seattlu, a pak divokou přírodou zpět do Chicaga. Jak já jen budu ten vlak po měsíci na cestách proklínat - ale teď jsem natěšená jak blecha. Prostě řečeno: ať žije Grinnell a všichni jeho bohatí absolventi, co si své bohatství nenechali jen pro sebe!