Včera jsem byla poprvé v americkém vězení. Nebojte, nic jsem neudělala. Byla jsem doučovat vězeňkyně. Grinnell má dobrovolnický program v nedalekých dvou věznicích, v rámci něhož chodí naši studenti a profesoři učit motivované vězeňkyně matiku, biologii, literaturu, psychologii, ekonomii a spoustu dalších předmětů.

Moje žačka na úvod do Psychologie se nedostavila, takže jsem si místo toho osvěžila nabídku a poptávku s vězeňkyní Anetou. Tak nadšenou studentku jsem nikdy nepotkala. Kreslila se zapálením graf za grafem a ekonomickou teorii pohotově aplikovala na podmínky ve vězení. Na volný trh v praxi si ale bude muset ještě pár let počkat.

 Přišla jsem doučovat, ale nakonec jsem byla ten, kdo se učí. Aneta se mi hned na úvod pochlubila svou růžovou tužkou. Vysvětlila mi, že všechno, co je barevné, má u nich ve vězení obrovskou cenu. Jak dlouho si asi na tu tužku vydělávala, když ji platí za práci ani ne dolar za hodinu? Hlavně mi ale připomněla, jaké mám štěstí, že si můžu bezstarostně studovat na Grinnellu. Když mám chuť se učit, prostě si zalezu do tichého koutku a strávím tam pár hodin. O tom si může Aneta bohužel jen snít.