Jak uz jiste vite, tento rok jsem se nastehovala do Spanelskeho domecku. Zatouzila jsem zacit spanelstinu pouzivat ve svem kazdodennim zivote a poradne se tak pripravit na muj odjezd do Chile, ktery planuji pristi rok.

Bydli nas tu 12, z cehoz naprosta vetsina studentu umi plynne spanelsky, protoze maji rodice z Latinske Ameriky, nebo sami pochazi z nejake spanelsky mluvici zeme. V porovnani s Nemeckym domeckem, kde se vetsina z nas ucila nemcinu jen ve skole, mluvi strasne rychle. Na nasem uvodnim setkani jsem obcas vubec netusila, o cem je vlastne rec. Jednu chvili se bavili o tom, ze tu mame netopyry a musime zavirat dvere, aby nam nevletali dovnitr. Potom jsem se ja snazila vysvetlit, ze by bylo dobre ze spolecneho rozpoctu nakoupit houbicky na myti nadobi. Po semestru bez spanelstiny to ze me lezlo jako z chlupate deky. Myslim, ze se toho letos hodne naucim!

Moje spolubydlici se jmenuje Lauren a je z Connecticutu. Zname se z hodin spanelstiny. Je ticha, klidna, a poradna a ma super smysl pro humor. Jeste se moc nezname, ale myslim, ze budeme vychazet.

Az se ve svem pokojicku zabydlim, udelam pro vas kratke ilustrativni video naseho domecku nebo nafotim par fotek. Zatim se ale vyhrabavam z pocatecniho soku, ze musim kazdy den za ukol precist 200 stranek, planovat skupinovy projekt nebo psat esej. Zaroven jsem ale nadsena, ze nam to tu zase zacina!