Kazde pondeli v 8 vecer se pripravuju do americkych tanecnich. Natahnu botasky, pohodlne jeany a nahodim na rty rtenku, abych mela nejakou barvu. Chodim na hodiny swingu, ktere jsou tu popularnejsi nez salsa nebo tango, protoze tam, z nejakeho neznameho duvodu chodi dostatek muzu. A ackoli ti chlapci tam jsou fakt typci, bud s plnovousem az po prsa nebo s podkolenkama po lejtka, alespon je sranda se s nima bavit. Pred jednim ale utikam, protoze si o sobe mysli, ze umi uzasne tancovat, a neustale me poucuje a pritom mi dupe na nohy jak nejvetsi nemehlo.

Po swingu mam setkani s lidmi, se kterymi pojedu za 3 tydny na prazdniny do Minneapolis a budu tam pracovat s imigranty a uprchliky. Urcite to bude zajimava zkusenost a hrozne se tesim, protoze tam pojedu s 8 super holkama a jednim jeste vic super klukem.

V utery chodim jist k "nemeckemu stolu." Sejde se tam skupinka lidi, co se kdy ucili nemcinu, a snazi se jak nejvetsi amateri konverzovat. Pritom se vyzivaji v prehnane vyslovnosti a proste si uzivaji ten vtipnej jazyk. Nevim, proc se mi vzdycky v Americe zacne libit nemcina - asi proto, ze se ji tu vetsinou uci lidi se smyslem pro humor. 

Ve stredu, protoze nemam nemciny porad dost, jdu po skole na Deutsche Kaffee Stunde, kde sedime v malem krouzku, popijime kavicku, prikusujeme cookies a hlavne opet si povidame v nemcine.

Ctvrtek je jako stvoreny pro fitness centrum, kam ostatne chodim kazdy treti den, ale ve ctvrtek na delsi dobu.  

V patek jdeme s ostatnimi zahranicnimi studenty na zmrzlinu domu k hodne Polce, co pracuje pro skolu, a vylejvame si svoje nazory na americkou kulturu, abychom rychle prekonali nejtezsi fazi kulturniho soku. A vecer jsem bude nemocna, nebo jdu nekam za zabavou.

Jeste hraji 2x tydne na fletnu v orchestru, a vzdycky si pred tim sednu ke klaviru a zabrnkam si par tonu jako uplnej zacatecnik. Vcera se mi dokonce podarilo domyslet tak dojemne akordy k ceske hymne, ze jsem se tou krasou rozbrecela. Myslim ale, ze kdyby to slysel Skroup, tak by se chytal za usi.