Jingjing jsem poprvé potkala ve 4 ráno, když jsem dorazila z letiště. Přišla mi v pyžámku pomoct s kufry, které vážily víc než ona.

Pochází z provincie Yunnan v Jihozápadní Číně, z města Kunming. To jsem se dozvěděla hned v první větě, co mi řekla, a připomíná mi to každý den, protože je na to hrozně hrdá. Občas mi ta její provincie leze na nervy, ale jsem ve výsledku ráda, že sdílí svoje nadšení, protože alespoň něco naučím.

Teď už vím, že provincie Yunnan je bohatá na přírodní druhy a že odsud pochází 90 % okrasných květin světa, tzn. asi i praprababičky našich polargonií, co máme na balkoně. Také už vím, že Kunming má přezdívku Jarní město, a to proto, že tam je každý den jarní počasí a všechno kvete.

Jingjing je naštěstí hodně upřímná, takže se s ní dá jednat snadněji než s Američankami. Když nechce, abych na ní mluvila, tak mě docela drsně zastaví...

Její maminka učí na univerzitě Tradiční Čínskou Medicínu a její tatínek vyrábí tradiční Čínská léčiva. Evidentně se na tom dá dost vydělat, protože jí platí celé školné, a to je na číňany strašně moc.Jingjing má plný šuplík čínských léků a když řeknu, že mě např. bolí břicho, Jingjing vytáhne nějakou kuličku a říká, ať to sním, že se mi udělá lépe, a že se toho nemusím bát, protože to jsou jen bylinky. Provincie Yunnan je také spjata s drogama, takže bylinky nebylinky, zatím to nejím...

Každý večer volá Jingjing hodinu domů. Někdy proklínám časový posuv, vždycky musím počkat, až dovolá, abych mohla jít spát. Nejhorší na tom je, že neustále poslouchám její intonaci a odhaduji, co říká, místo abych se soustředila na svoje věci... Maminka Jingjing u skypu občas pláče steskem a už si pořídila vízum, aby přijela svoje jediné děťátko navštívit.  

Vcelku se Jingjing podobá mé vysněné spolubydlící, protože se máme vždycky o čem bavit a dá se s ní dobře jednat. Občas mě ale znervozňuje to, jak je pečlivá a s jakým respektem mluví o profesorech. Doufám, brzy chytne trošku americké drzosti...